Zjistěte, jak poznat plicní embolii, kdo je nejvíce ohrožen a jak probíhá léčba. Zjistěte, jak poznat plicní embolii, kdo je nejvíce ohrožen a jak probíhá léčba.

Co byste měli vědět o plicní embolii

08.09.2025

Plicní embolie je zdravotně závažný, potenciálně smrtelný stav, při němž dochází k ucpání plicní tepny, obvykle krevní sraženinou (trombem). Sraženina nejčastěji vzniká v hlubokých žilách nohou (tzv. hluboká žilní trombóza) a krevním proudem se dostává až do plicního řečiště.

Plicní embolie je třetím nejčastějším cévním onemocněním – hned po infarktu a mrtvici. [1] Lonnberg, F., Roos, A., Farm, M. et al. Causes of death after first time venous thromboembolism. Thrombosis J 22, 16 (2024). V Česku se týká přibližně 10 000 lidí ročně. [2] Česká kardiologická společnost. Riziko stoupá s věkem, obezitou, kouřením, po operacích nebo při dlouhém sezení (např. při cestování). Spouštěčem může být také těhotenství, hormonální antikoncepce, rakovina nebo poruchy srážlivosti krve (včetně dědičných). 

Příznaky bývají nenápadné nebo náhlé – nejčastěji se jedná o dušnost, bolest na hrudi, kašel (někdy s příměsí krve), pokles krevního tlaku, zrychlený puls a tlukot srdce nebo kolaps s krátkodobou ztrátou vědomí. Druh obtíží a jejich závažnost se liší podle velikosti sraženiny a místa zasažení. Plicní embolie často nebývá rozpoznána včas. Čím dříve je plicní embolie diagnostikována a adekvátně léčena, tím větší je šance na plné uzdravení a nižší je riziko závažných komplikací.  

Diagnostika plicní embolie se opírá o zhodnocení klinických příznaků, krevních testů, EKG a zobrazovacích metod. Nejčastěji používanou zobrazovací metodou je CT angiografie – metoda, která odhalí sraženinu v plicní tepně. V určitých případech (např. u těhotných) se používá méně zatěžující scintigrafie plic. Lékaři také sledují laboratorní parametry- koagulační (D-dimery) i tzv. srdeční markery (např. troponiny) – látky v krvi, které signalizují poškození srdce a pomáhají určit míru komplikací.  

Léčba závisí na závažnosti stavu.  

  • Základem je antikoagulační terapie spočívající v podávání léků na „ředění krve“, které snižují riziko vzniku dalších sraženin. Podávají se buď injekčně, nebo v tabletách. Délka léčby bývá 3–6 měsíců. Například při opakovaných emboliích nebo specifických poruchách srážlivosti, ale může být léčba celoživotní.  
  • U těžších případů může být nutné podání trombolytik – léků, které sraženinu rychle rozpustí, na druhou stranu ale zvyšují riziko krvácení.  
  • V závažných případech může být nutné katetrizační event. chirurgické odstranění sraženiny.  

Pokud pacient nemůže brát léky na ředění krve, může mu být zaveden tzv. kavální filtr – malá „síťka“ do centrální žíly, která zachytí putující sraženiny dřív, než se dostanou do plic.  

Po prodělané plicní embolii je důležité vyloučit případné skryté nádory nebo poruchy srážlivosti. U lidí s přetrvávající dušností lékaři sledují i riziko chronické plicní hypertenze – pozdní komplikace, kterou lze léčit, pokud se včas zachytí. 

Rizikové faktory hluboké žilní trombózy, a tedy i následné plicní embolie, zahrnují mimo jiné i chronické žilní onemocnění. To se může projevovat drobnými metličkovými žilkami, ale také rozsáhlými křečovými žilami a bércovými vředy. Příčinou jsou poruchy v žilním návratu, které mohou zpomalovat průtok krve v žilách dolních končetin, čímž vytvářejí vhodné podmínky pro vznik trombózy. Přítomnost křečových žil je spojena s 60% zvýšením rizika trombózy. [3] Engbers MJ, Karasu A, Blom JW, Cushman M, Rosendaal FR, van Hylckama Vlieg A. Clinical features of venous insufficiency and the risk of venous thrombosis in older people. Br J Haematol. 2015 Nov;171(3):417-23. doi: 10.1111/bjh.13579. Epub 2015 Jul 27. Pacienti s pokročilejšími stadii chronického žilního onemocnění, jako jsou trvalé otoky, kožní změny a bércové vředy, jsou ohroženi vznikem hluboké žilní trombózy ještě více. [4] M., Basavarajappa & S., Anantharaju & G., Deepak. (2019). Clinical study of asymptomatic deep vein thrombosis in patients with varicose veins of lower extremities. International Surgery Journal. 6. 10.18203/2349-2902.isj20194218. Jako varovný signál a indikace pro preventivní léčebné kroky mohou sloužit i opakující se záněty povrchových žil (tromboflebitidy). 

Prevence i léčba chronického žilního onemocnění – včetně kompresní terapie, zařazení častého pohybu, zdravé životosprávy, užívání léků na podporu žilní stěny a zamezení žilního zánětu, případně chirurgických/katetrizačních výkonů – tak hraje důležitou roli nejen v omezení symptomů chronického žilního onemocnění samotného, ale i v prevenci vzniku závažných stavů, jako je hluboká žilní trombóza a plicní embolie.