Jaký pitný režim dodržovat při chronickém žilním onemocnění a proč je to důležité pro zdraví Jaký pitný režim dodržovat při chronickém žilním onemocnění a proč je to důležité pro zdraví

Jak může pitný režim pomoci při žilním onemocnění

01.10.2025 / MUDr. Monika Petráková

Dostatek tekutin je jednou z podmínek pro celkové zdraví, ale i pro správnou funkci žilního systému. Kolik tekutin pít a jaké nápoje jsou pro vaše tělo nejlepší? Jak poznáte, že jste dehydratovaní? A jakou roli hraje pitný režim při chronickém žilním onemocnění?

Tekutiny ztrácíme i dýcháním 

Lidské tělo tvoří z více než 50 % voda. Každý den přirozeně ztrácíme tekutiny pocením, dýcháním a vylučováním, a proto musíme tekutiny pravidelně doplňovat. Pitný režim je velmi důležitý, ale měl by být vyvážený a přizpůsobený konkrétnímu stavu pacienta. [1] Kolik tekutin potřebuje lidské tělo? Online. In: Národní zdravotnický informační portál. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/1404-kolik-tekutin-potrebuje-lidske-telo. [cit. 2025-02-07].  

Kolik tekutin denně vypít? 

Možná byste na úvod čekali klasické doporučení vypít cca 2–3 litry vody denně. Ve skutečnosti však žádné univerzální číslo neexistuje – potřeba tekutin je velmi individuální, u každého člověka jiná a závisí na mnoha faktorech. 

Mezi nejdůležitější z nich patří například [2] JELIGOVÁ, Hana a KOŽÍŠEK, František. Pitný režim: proč, kolik a co vlastně pít? Online. In: Interní medicína pro praxi. 2010. Dostupné z: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2010/07/13.pdf. [cit. 2025-02-06]. : 

  • tělesná hmotnost, věk a pohlaví; 
  • strava (obsah vody, soli, bílkovin a kalorií); 
  • fyzická aktivita; 
  • teplota a vlhkost prostředí (vlna veder během léta, ...); 
  • aktuální zdravotní stav; 
  • …a další. 

Nicméně existují některá obecná doporučení: 

  1. Americké oficiální doporučení pro příjem vody u dospělých stanovuje, že by měl být denní příjem vody přibližně 1 ml na každou přijatou kilokalorii z potravy. [1] Kolik tekutin potřebuje lidské tělo? Online. In: Národní zdravotnický informační portál. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/1404-kolik-tekutin-potrebuje-lidske-telo. [cit. 2025-02-07]. [2] JELIGOVÁ, Hana a KOŽÍŠEK, František. Pitný režim: proč, kolik a co vlastně pít? Online. In: Interní medicína pro praxi. 2010. Dostupné z: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2010/07/13.pdf. [cit. 2025-02-06].
  2. Dalším obecným doporučením pro dospělé je vypít cca 30–40 ml vody denně na 1 kilogram tělesné hmotnosti, v závislosti na věku. [1] Kolik tekutin potřebuje lidské tělo? Online. In: Národní zdravotnický informační portál. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/1404-kolik-tekutin-potrebuje-lidske-telo. [cit. 2025-02-07].

Příjem tekutin by měl být dostatečný, ale zároveň ne nadměrný! Optimální pitný režim by měl být vždy konzultován s lékařem, který pomůže určit, kolik tekutin je ideální. 

Chronické žilní onemocnění: na vině je dědičnost i životní styl 

Chronické žilní onemocnění (CHŽO) je častý zdravotní problém, který postihuje až 80 % populace v produktivním věku, častěji ženy. Toto onemocnění zahrnuje širokou škálu poruch žilního systému, které vyžadují odborné vyšetření a péči. Mezi hlavní rizikové faktory patří genetická predispozice, obezita, dlouhodobé stání nebo sezení a těhotenství. Pacienti mohou pociťovat tíhu a otoky dolních končetin, bolest, pálení či svědění kůže, přičemž viditelnými projevy mohou být metličkové žilky, křečové žíly, kožní pigmentace či dokonce bércový vřed. V pokročilejších stádiích, kdy dochází k významnějšímu zhoršení funkce žil, se stav označuje jako chronická žilní insuficience. [3] Widimský, Petr; Rychlík, Ivan a kol. Vnitřní lékařství, I. díl. Tištěná kniha. Praha: Maxdorf s.r.o., 2023. ISBN 978-80-7345-780-8.

Důležitou roli v prevenci i léčbě CHŽO hraje nejen farmakoterapie a pohyb, ale i pitný režim. Dostatečná (ale ne nadměrná) hydratace má pozitivní vliv na oběhovou soustavu, a proto je důležité pravidelně přijímat dostatek tekutin. 

Význam pitného režimu při chronickém žilním onemocnění 

Dostatečný příjem tekutin hraje klíčovou roli ve zdraví pacientů s chronickým žilním onemocněním. Krev se skládá přibližně z 55 % krevní plazmy, která je převážně tvořena vodou. [4] Krev: základní informace. Online. Národní zdravotnický informační portál. 27. 7. 2024. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/1505-krev-zakladni-informace. [cit. 2025-02-09].

Nedostatečná hydratace vede k zahušťování krve, což zpomaluje její průtok a zvyšuje riziko tvorby krevních sraženin. Ty mohou vést k závažným komplikacím, jako je hluboká žilní trombóza nebo plicní embolie. Správný pitný režim pomáhá udržovat krev v optimální viskozitě, což snižuje zátěž srdce a cév.  

  • Dehydratace nejen zvyšuje riziko trombózy, ale také zhoršuje regeneraci tkání, což může být rizikové zejména u pacientů s žilními vředy. 
  • Nadměrný příjem tekutin na druhou stranu může způsobit zvýšení objemu krve a přispět k otokům (především u lidí s oslabeným žilním nebo lymfatickým systémem). 

U pacientů s žilním onemocněním je důležité kromě dostatečné hydratace kombinovat i další režimová opatření, jako je pravidelný pohyb, kompresní terapie a vyvážená strava bohatá na vlákninu. 

Dehydratace se projeví bolestí hlavy i únavou 

Dehydratace nastává buď při nedostatečném příjmu tekutin, nebo při jejich nadměrné ztrátě (např. v důsledku silného pocení či horečky). 

Mírná akutní dehydratace se může projevovat bolestí hlavy, únavou a sníženou celkovou výkonností. Nedostatečná hydratace může také vést k pocitu žízně a tmavě žluté moči, která se vylučuje v menším množství, než je obvyklé. Pokud tělo dlouhodobě nepřijímá dostatek tekutin, mohou se objevit kromě těchto příznaků i další, například zácpa a suchost pokožky. Postupem času může dojít k poruchám funkce ledvin a vzniku různých onemocnění, jako jsou ledvinové a močové kameny, infekce močových cest či vysoký krevní tlak. [2] JELIGOVÁ, Hana a KOŽÍŠEK, František. Pitný režim: proč, kolik a co vlastně pít? Online. In: Interní medicína pro praxi. 2010. Dostupné z: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2010/07/13.pdf. [cit. 2025-02-06]. Dlouhodobá dehydratace také způsobuje zahušťování vnitřního prostředí organismu, čímž zvyšuje riziko tromboembolické nemoci. [5] MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ, Hana. Dehydratace nejen u seniorů, pitný režim, návrat k vodě. Online. In: Www.medicinapropraxi.cz. 2012. Dostupné z: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2012/06/11.pdf. [cit. 2025-02-06].

Tip: Jak orientačně poznat dehydrataci? [6] HLOCH, Ondřej. Vyšetření kůže: TURGOR. Online. In: PROPEDEUTIKA. Dostupné z: http://new.propedeutika.cz/?p=215. [cit. 2025-02-08].  

Jedním z jednoduchých testů na dehydrataci je tzv. „test kožního turgoru". Stiskneme si mezi dva prsty kožní řasu (např. na hřbetu ruky) a pozorujeme, jak rychle se vrátí do původní polohy. 

  • Při normální hydrataci – kůže se téměř okamžitě vyrovná. 
  • Při dehydrataci – kůže zůstává delší dobu zmáčknutá a vrací se pomalu. 

Nadměrný příjem tekutin 

Pro organismus je ale rizikový i nadbytek tekutin. Vede například k přetěžování ledvin a srdce, a tím může dojít k postupnému oslabování jejich funkcí. Otrava vodou může nastat při konzumaci velkého množství vody v krátkém čase (např. více než 1 litr za hodinu po několik hodin). Tento stav je nebezpečný a v extrémních případech může vést k úmrtí. [2] JELIGOVÁ, Hana a KOŽÍŠEK, František. Pitný režim: proč, kolik a co vlastně pít? Online. In: Interní medicína pro praxi. 2010. Dostupné z: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2010/07/13.pdf. [cit. 2025-02-06]. Příznaky nadměrného příjmu tekutin mohou být časté močení (zejména v noci), zvýšení srdečního tepu, zadržování vody v těle (otoky) a v extrémních případech až zmatenost, bezvědomí nebo dokonce kóma. [1] Kolik tekutin potřebuje lidské tělo? Online. In: Národní zdravotnický informační portál. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/1404-kolik-tekutin-potrebuje-lidske-telo. [cit. 2025-02-07]. [2] JELIGOVÁ, Hana a KOŽÍŠEK, František. Pitný režim: proč, kolik a co vlastně pít? Online. In: Interní medicína pro praxi. 2010. Dostupné z: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2010/07/13.pdf. [cit. 2025-02-06].

Je důležité si uvědomit, že tyto uvedené příznaky nemusí vždy souviset pouze s dehydratací či nadměrným příjmem tekutin – mohou být projevem jiných onemocnění. Proto je vhodné tyto potíže konzultovat s lékařem. 

Upozornění: 

Ve vyšším věku organismus hůře rozpoznává stav hydratace, takže senioři pociťují žízeň s větším zpožděním – často až ve chvíli, kdy jejich tělo již dlouho postrádá tekutiny. Protože senioři kvůli slabšímu vnímání žízně snadno zapomenou na hydrataci, je u nich zvláště důležité dbát na pravidelný pitný režim. [2] JELIGOVÁ, Hana a KOŽÍŠEK, František. Pitný režim: proč, kolik a co vlastně pít? Online. In: Interní medicína pro praxi. 2010. Dostupné z: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2010/07/13.pdf. [cit. 2025-02-06]. [5] MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ, Hana. Dehydratace nejen u seniorů, pitný režim, návrat k vodě. Online. In: Www.medicinapropraxi.cz. 2012. Dostupné z: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2012/06/11.pdf. [cit. 2025-02-06].

 

Kvalita tekutin je klíčová 

Obecně je nejlepším nápojem pro nás voda: pitná z vodovodu, balená kojenecká, pramenitá a slabě mineralizovaná přírodní voda bez oxidu uhličitého. Mezi vhodné nápoje se také řadí ovocné a zeleninové šťávy silně zředěné vodou a slabé neslazené čaje. [2] JELIGOVÁ, Hana a KOŽÍŠEK, František. Pitný režim: proč, kolik a co vlastně pít? Online. In: Interní medicína pro praxi. 2010. Dostupné z: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2010/07/13.pdf. [cit. 2025-02-06]. [5] MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ, Hana. Dehydratace nejen u seniorů, pitný režim, návrat k vodě. Online. In: Www.medicinapropraxi.cz. 2012. Dostupné z: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2012/06/11.pdf. [cit. 2025-02-06].

Je důležité si uvědomit, že některé nápoje mohou ovlivňovat účinnost léků. Nejznámějšími příklady jsou grapefruitový džus a čaj z třezalky tečkované, které mohou zasahovat do činnosti jaterních enzymů, a tím ovlivnit metabolismus některých léků. 

Praktické tipy pro dodržování pitného režimu 

  • Noste s sebou lahev s vodou – Mějte vodu stále po ruce, abyste si na pití snadno vzpomněli. 
  • Nastavte si připomínky. 
  • Zahrňte do stravy potraviny s vysokým obsahem vody – Ovoce a zelenina (např. melouny a okurky) mohou také přispět k hydrataci. 
  • Vyhněte se sladkým a syceným nápojům. 
  • Pamatujte, že příjem tekutin by měl být dostatečný, ale ne nadměrný! 

Co si zapamatovat: 

Dodržování dostatečného pitného režimu je nezbytnou součástí prevence a léčby chronického žilního onemocnění. Správná hydratace napomáhá udržovat optimální viskozitu krve a zlepšuje funkci lymfatického systému. Každý pacient s chronickým žilním onemocněním by měl dbát na pravidelný příjem tekutin a zařadit ho mezi své každodenní návyky.