Jaký je rozdíl mezi tromboflebitidou a flebotrombózou?
Termíny tromboflebitida a flebotrombóza se často zaměňují. Oba termíny znamenají částečné či úplné vyplnění žilního řečiště trombem (krevní sraženinou). Trombus vznikne, pokud jsou splněny tyto tři vyvolávající faktory: zpomalení krevního proudu, poškození cévní stěny a zvýšená krevní srážlivost. V dalších ohledech jako je klinický obraz, lokalizace trombu, prognóza či způsob léčby se však tato dvě onemocnění liší.
Tromboflebitida
Tromboflebitida je zánětlivé onemocnění žilního systému, při němž se v důsledku zánětu žilní stěny vytváří trombus v povrchovém žilním systému. Vyvolávající příčinou mohou být zanícené žilní městky, kožní infekce, pobodání hmyzem, podráždění žilní stěny aplikací nitrožilní injekce či infuze nebo některá systémová či nádorová onemocnění.
Typický klinický obraz zahrnuje:
- zarudnutí,
- bolestivé zduření podkoží podél povrchní žíly,
- otok končetiny,
- zvýšenou tělesnou teplotu.
Nejčastěji se tromboflebitida vyskytuje u pacientů s rozsáhlejšími křečovými žilami.
Léčba tromboflebitidy je individuální
Zánět je v případě tromboflebitidy léčen dle rozsahu. Menší formy se léčí lokálními prostředky obsahujícími heparin a protizánětlivé látky, u rozsáhlejších tromboflebitid je nutná i celková antikoagulační léčba. Antibiotika jsou podávána jen při známkách celkového zánětu. Dále je nutná zevní elastická komprese postižené končetiny, doporučena je i chůze.
Riziko utržení trombu a jeho vmetení krevním řečištěm do plicního řečiště je menší než u trombóz hlubokého žilního systému, připadá v úvahu u tromboflebitid, které se nacházejí v blízkosti přechodu povrchního žilního systému do systému hlubokého.
Flebotrombóza
Flebotrombóza je onemocnění, kdy trombus uzavírá buď zcela nebo částečně průchodnost žíly hlubokého žilního řečiště. V klinickém obraze dominuje otok postižené končetiny, bolestivost, někdy i zarudnutí, někdy je přítomna zvýšená kresba povrchních žil.
Hluboká žilní trombóza je nebezpečná v tom, že může dojít k odtržení trombu a k jeho zanesení krevní cestou do plicního oběhu. Tento stav se nazývá plicní embolie a pro pacienta může skončit i během několika vteřin náhlou smrtí. Proto je hluboká žilní trombóza velmi nebezpečná a musí být co nejdříve zahájena protisrážlivá léčba, která odtržení trombu či narůstání trombózy účinně brání.
Nejčastěji flebotrombóza bývá v žilách dolních končetin, ale může postihovat i žíly paže či orgánové žíly v dutině břišní. Čím blíže srdci je žilní trombóza lokalizována, tím větší je pravděpodobnost plicní embolie z ní vzniklé.
Nejdůležitější je včasné odhalení trombózy
Pokud není žilní trombóza včas diagnostikována a léčena, může dojít nejen k akutním komplikacím k nimž patří plicní embolie, ale i k rozvoji pozdních následků. Potrombotický syndrom patří mezi nejtěžší formy chronického žilní onemocnění, které probíhá v klinicky různě významných fázích. Nejtěžším stupněm je otevřený bércový vřed. Proto je nutné při podezření na hlubokou žilní trombózu vždy co nejdříve navštívit svého praktického lékaře, který zařídí další potřebná diagnostická vyšetření, k nimž patří laboratorní vyšetření i ultrazvukové vyšetření žilního systému končetin.
Jak snížit riziko flebotrombózy?
Prevence zahrnuje různá opatření. Důležitou roli hraje dostatečný pitný režim, pravidelné cvičení dolních končetin, případně kompresivní terapie. Důležité je také udržení normální hmotnosti. Pokud je to možné, je dobré minimalizovat dlouhodobé sezení a stání pravidelným protažením, žilní gymnastikou a přestávkou na chůzi. V neposlední řadě onemocnění pomáhá předcházet také omezení kouření.
Vhodné jsou pravidelné lékařské kontroly – o jejich frekvenci a potřebě rozhodne lékař.