Křečové žíly zvyšují riziko žilní trombózy. Bolest nohou není jediný projev
Žilní trombóza se nejčastěji týká dolních končetin. Riziko vzniku je největší při kombinaci pomalého krevního toku (nedostatek pohybu), vyšší srážlivosti krve a poškozené cévní stěny (křečové žíly). Někdy ale stačí dva faktory ze tří. Zpozornět by měli zejména ti, kteří mají viditelné křečové žíly a málo pohybu, zejména kvůli zaměstnání. Žilní trombóza se nemusí navenek projevit vůbec, ale může mít fatální následky.
Proč je křečová žíla rizikem? Ve zdravé žíle k sobě doléhají tzv. žilní chlopně, které vyhání krev nahoru k srdci. Po každém kmitu k sobě natěsno přilnou a brání, aby krev padala dolů. Křečová žíla je rozšířená kvůli nadměrnému tlaku nahromaděné krve a oslabené žilní stěně. Chlopně v křečové žíle jsou daleko od sebe a nedoléhají. Část krve proto teče nahoru a zároveň neustále propadá dolů, točí se v drobných vírech a usazuje se za žilními chlopněmi, kde poškozuje žilní stěnu.
Jedním z následků neléčených křečových žil mohu být další stadia chronického žilního onemocnění jako jsou trvalé otoky nohou až bércový vřed. Dalším z následků, zejména pokud má jedinec zároveň vyšší srážlivost krve, je vysoké riziko vytvoření a následné uvolnění malé krevní sraženiny, která může způsobit buď zánět povrchových žil – tromboflebitidu, nebo hlubokou žilní trombózu – flebotrombózu. Křečové žíly skutečně nejsou pouze kosmetickým problémem.
Žilní trombóza se netýká jen starších lidí
Křečové žíly jsou zcela běžné i u žen kolem třicítky. Věk proto nehraje zásadní roli. Pokud máte křečové žíly, zajděte si na ultrazvuk, kde může lékař zjistit, zda se vám někde nevytvořila či neuvolnila krevní sraženina nebo taková situace nehrozí. Řada lidí bohužel ani o své vyšší srážlivosti krve neví, proto je návštěva lékaře v takovém případě důležitá.
Žilní trombóza se může vždycky objevit znovu
Opakovaný výskyt trombózy velmi závisí na tom, jak se daří mírnit všechny tři příčiny, které ji společně způsobují: pomalý krevní tok, vyšší srážlivost krve a poškozená žilní stěna (křečové žíly).
- Lidé s vyšší krevní srážlivostí by měli být pod kontrolou svého praktického lékaře.
- Vznik nových křečových žil se dá minimalizovat pomocí venofarmak, léků na zpevnění žilní stěny. Venofarmaka také brání vzniku žilních zánětů ve stávajících křečových žilách. Předepsat je může praktický lékař nebo specialista na žilní onemocnění.
- Krevní oběh je nutné rozproudit pravidelným pohybem (chůze, plavání, kolo), a když to zrovna není možné, žilní gymnastikou a nošením kompresních punčoch. Dalším rizikovým faktorem je nadváha a kouření.
Krevní sraženina nezpůsobí jen plicní embolii
Při návratu do srdce teče krev sítí drobných povrchových žilek a žil do kmenových žil, až do těch největších hlubokých, kterými se žene až do srdce. Čím hlouběji v řečišti se trombus uvolní a žílu ucpe, tím je větší riziko plicní embolie. Nemusí se projevovat nijak, ale může se objevit kašel a dušnost. Plicní embolie bývá smrtelná.
Zánět povrchových žil se nepozná vždy podle bolesti
Zánět povrchových žil (tromboflebitida) se obvykle vyznačuje tím, že místo je bolavé a vyskytuje se jen na jedné noze. Místo může být také teplejší, oteklejší i zarudlejší a daná noha bolí při došlapu. Není to ale pravidlo. Mohou se projevit všechny symptomy nebo jen jeden. Nepodceňujte proto zejména bolest a nezaměňujte ji za běžnou známku fyzické námahy.
Při žilní trombóze nestačí nosit jen kompresní punčochy, je potřeba léčba
Kompresní punčochy podporují plynulý návrat krve do srdce. Dávají se proto pacientům po operacích, po úrazech a také se doporučují na dlouhé cesty letadlem. Samy o sobě nestačí, protože s vyšší srážlivostí krve si neporadí. Zde je potřeba antikoagulační léčba z rukou lékařů.