Režimová opatření u chronického žilního onemocnění
Chronické žilní onemocnění patří mezi nejčastější civilizační choroby a jeho projevy se postupně mohou zhoršovat. Včasná úprava životního stylu však dokáže průběh nemoci významně ovlivnit. Praktická režimová opatření pomáhají ulevit od potíží, zpomalit zhoršování příznaků a podpořit zdraví žil v každodenním životě. Drobnými změnami v uspořádání dne, pohybových aktivitách, stravování a denní rutině můžete zlepšit péči o svůj žilní systém.
Anatomie konečníku

Konečník (rectum) je konečnou částí trávicí trubice, která navazuje na tračník. Je dlouhý přibližně 12–15 cm a široký asi 4 cm. Je bočně i předozadně zakřivený a zásobený 3 hlavními tepnami (horní, střední a dolní), přičemž žilní krev je z něj odváděna prostřednictvím rektálních žil. Konečník se nachází v malé pánvi a z těla vyúsťuje ven řitním otvorem. Skládá se ze tří hlavních částí:
- AMPULA KONEČNÍKU (horní rozšířená část)
- ŘITNÍ KANÁL
- Najdeme tu 6–10 podélných řas po obvodu a mezi nimi vklesliny.
- V oblasti podélných řas a vkleslin se nachází tzv. zona haemorrhoidalis (pás tvořený svalovými vlákny a řitní výstelkou s žilní pletení).
- ŘITNÍ OTVOR (anus)
- Je lemován kůží, která je více pigmentovaná a nařasená.
Stěna konečníku se přitom skládá ze:
- Sliznice obsahuje žlázy produkující hlen. Ten chrání sliznici před poškozením při průchodu stolice a usnadňuje její odchod. Má schopnost vstřebávat látky (např. některé léky ve formě čípků).
- Podslizničního vaziva jsou zde uloženycévní pleteně.
- Svaloviny – důležité je zmínit zevní a vnitřní svěrač, které obkružují řitní kanál.
- Vnějšího vaziva (serózy neboli adventicie)
Hemoroidy a hemoroidální onemocnění
Hemoroidy jsou žilní pleteně (vnitřní a zevní) v oblasti řitního kanálu, které má každý. Problém nastává, pokud se zvětší a začnou činit obtíže – poté se mluví o hemoroidálním onemocnění.
- VNITŘNÍ HEMOROIDY – vnitřní cévní pleteň uložená ve stěně řitního kanálu.
- VNĚJŠÍ HEMOROIDY – zevní cévní pleteň uložená pod kůží v oblasti řitního otvoru.
Odhaduje se, že hemoroidální onemocnění během života potká až 50 % populace. Více se vyskytuje u mužů, u žen se potíže objevují nebo zhoršují v těhotenství. Téměř vždy jde o postižení vnitřních hemoroidů, někdy v kombinaci se zevními. Samostatné zvětšení vnějších (zevních hemoroidů) je vzácné.Mezi hlavní rizikové faktory vzniku patří genetická dispozice, sedavé zaměstnání, těhotenství, zácpa i průjem, tělesná konstituce, dlouhé sezení na toaletě a usilovné tlačení při stolici.
Stadia hemoroidálního onemocnění
Hemoroidální onemocnění se postupně vyvíjí v několika stadiích.
V 1. stadiu zůstávají hemoroidy na svém původním místě uvnitř konečníku. Projevují se především občasným drobným krvácením v podobě stopy jasně červené krve na toaletním papíře nebo ve WC po vyprázdnění, případně pocity diskomfortu.


Ve 2. stadiu se hemoroidy při tlačení na stolici přechodně vysunou k okraji, ale samy se vracejí zpět. Typické je krvácení po stolici, svědění, pocit vlhka v okolí konečníku, tlak nebo mírné výtoky.


Ve 3. stadiu dochází k výhřezu hemoroidů při vyprazdňování, které je nutné zatlačit prstem zpět. Obtíže se zhoršují, může být přítomno krvácení, bolesti, svědění, vlhkost v okolí řitního otvoru, výtok a špinění prádla.


Ve 4. stadiu jsou hemoroidy trvale vyhřezlé a nelze je vrátit zpět. Tento stav je spojen s trvalým diskomfortem, výraznou bolestí a krvácením. 

Perianální trombóza
V oblasti zevních hemoroidů může vznikat zbytnění žilní pleteně, které bývá měkké, nebolestivé a obvykle nekrvácí. Může zde však vzniknout tzv. perianální trombóza(bolestivá krevní sraženina pod kůží u řitního otvoru).Objevuje se náhle ze dne na den, typicky po usilovné defekaci, průjmu nebo těžké fyzické námaze. Jedná se o viditelnou bulku při okraji řitního otvoru. Bývá bolestivá a nelze ji reponovat (zatlačit zpět dovnitř), obvykle nekrvácí.
Vyšetření konečníku
Vyšetření per rectum je vyšetření, kdy lékař zavede prst do konečníku pacienta a prohmatá konečník a okolí. Během tohoto vyšetření lékař postupně nahmatá vnější a vnitřní svěrač, pružné zúžení v místě průchodu řitního skrze svalové pánevní dno, rozšíření do ampula konečníku, kostrč (směrem dozadu), sedací trny (po stranách), u mužů také prostatu, u žen děložní čípek.
Není třeba se návštěvy proktologa obávat. Lékař se vás vždy nejprve důkladně vyptá, jaké máte potíže (krvácení, výhřezy, tupá bolest, svědění, pálení, ...).
Další vyšetření může zahrnovat:
- Vyšetření pohledem – viditelné změny u pokročilých stupňů, perianální ekzém, vlhkost v okolí konečníku.
- Vyšetření per rectum (vyšetření prstem zavedeným do konečníku) – počínající hemoroidy nelze takto detekovat, u pokročilejších stavů lze hmatat zduření v análním kanále.
- Anoskopii (vyšetření análního kanálu krátkým trubicovým přístrojem) – lze detekovat i počínající stadia.
Prevence a léčba
Včasná léčba a úprava životního stylu mohou výrazně zlepšit kvalitu života a zabránit zhoršování onemocnění. Důležitá je:
- pravidelná stolice a nácvik správného vyprazdňování,
- vyvarovat se dlouhého sezení na toaletě,
- po stolici oblast omýt teplou vodou s pH neutrálním mýdlem,
- strava s dostatkem vlákniny a dostatečný pitný režim,
- pravidelný pohyb a udržování zdravé hmotnosti.
Lékař může předepsat venofarmaka pro posílení žilní stěny v žilních pleteních a lokální léčbu pro zmírnění příznaků (čípky, masti, ...). Pokud konzervativní léčba nestačí, tak je možné přistoupit i k chirurgické léčbě, většinou nebolestivé, ambulantní, miniinvazivní.
Neberte obtíže na lehkou váhu
Při potížích neodkládejte vyšetření u lékaře a dodržujte zdravý životní styl. Je vždy nutné vyloučit i jiná onemocnění jako například nádory (kolorektální karcinom), divertikly, polypy nebo nespecifické střevní záněty. Včasné vyšetření pomůže zahájit vhodnou léčbu a dodržování preventivních opatření může zabránit zhoršování onemocnění.
V článku jsou použity fotografie proktologa MUDr. Martina Koudy