Problém s nohama? Nenechte se u lékaře odbýt.
O zdraví je třeba pečovat. S posouváním hranice odchodu do důchodu je třeba zůstat aktivní a v dobré kondici ještě řadu let. Zdravý životní styl je jen jednou polovinou udržení dobrého zdraví. Tu druhou půlku hledáme v preventivní lékařské péči. Od lékaře očekáváme, že se bude věnovat nejen akutním zdravotním problémům, ale také jejich předcházení. Měl by řešit zdravotní potíže už na samém počátku, aby se onemocnění nezhoršovalo. Někteří praktičtí lékaři problémy pacientů bohužel bagatelizují.
Praktičtí lékaři jsou přetížení, a tak se pacientům nestačí věnovat v optimální míře. Nedostatek kapacit jim brání vnímat příznaky onemocnění, která v prvních fázích nejsou život ohrožující. Přitom žít s otoky nebo bolestmi nohou je značně vyčerpávající. Je v zájmu samotného pacienta, aby na potíže (brnění, otoky, křeče, bolesti) lékaře upozornil – jak dlouho trvají, kde a kdy je pociťuje, jaké nepohodlí mu v běžném životě způsobují a proč má obavy z dalšího vývoje. Velmi důležité je zmínit rodinnou anamnézu, tedy jestli někdo z přímých příbuzných neměl křečové žíly nebo jiné žilní problémy, případně zda neprodělal žilní trombózu nebo plicní embolii.
První zastávka v ambulanci praktického lékaře
Praktický lékař je opravdu první instancí pro řešení potíží, jako je bolest nohou, oteklé nohy, drobné metličky nebo křečové žíly. Je zapotřebí co nejdříve podchytit první projevy chronického žilního onemocnění, aby nepokročily do dalších stádií. Praktický lékař by měl udělat základní vyšetření a rozhodnout, jak postupovat dál. Základní vyšetření spočívá v tom, že vleže i vestoje zhodnotí zbarvení kůže na obou dolních končetinách, náplň podkožních žil, lokální kožní změny, včetně výskytu otoků, jizev, křečových žil a metliček. Součástí vyšetření je také prohmatání nohou a zjištění bolestivosti.
Další vyšetření nebo specialisti
U lehčích stádií žilního onemocnění praktický lékař navrhne další postup, který se opírá o kompresní terapii (punčochy a bandáže) a užívání venofarmak na zpevnění žilní stěny a zamezení žilního zánětu. K tomu edukuje pacienta o zásadách životního stylu a nutnosti dodržování obecných doporučení. Pokud základní vyšetření nestačí, doporučí vyšetření u specialisty - angiologa, cévního chirurga nebo dermatologa. Počítejte ovšem s tím, že čekací doby na specializovaná vyšetření mohou být dlouhé a někde je vyžadována žádanka od praktického lékaře.
Video: MUDr. Zimolová: Potřebuji k návštěvě specialisty žádanku od praktického lékaře?
Psycholog radí
Stává se, že praktický lékař nad potížemi pacienta mávne rukou a pacient odchází s nepořízenou. Co radí psycholog lidem, které lékař odbyde s jejich zdravotním problémem? „Sepište si doma všechny příznaky, podrobnosti, výskyt v rodině. Dále si nastudujte relevantní informace a argumenty, které použijete v diskuzi s lékařem. Předložte je lékaři s uvedením zdroje a požadujte důkladné vyšetření,“ říká Mgr. Alexandr Tomeček a dodává: „Pokud neuspějete, můžete svého praktika požádat o kopii nebo výpis ze zdravotní dokumentace a se zprávou zajít za jiným lékařem na vyšetření. Všichni pacienti mají právo na tzv. druhý názor, tedy konzultaci s jiným lékařem, která je hrazena ze zdravotního pojištění.“
Kupte si něco v lékárně
Lékař by pacienta neměl odbýt radou, ať si nějaký preparát na žíly koupí v lékárně. Doplňky stravy totiž žilní problémy neléčí. Jestli už chronické žilní onemocnění máte, je třeba užívat léčivé přípravky, které mají prokázaný účinek. Je ke zvážení každého pacienta, zda v případě, že lékař jeho potíže přehlíží, nezvážit změnu praktického lékaře.
Co dále můžete pro své žíly udělat?
I když z ordinace odejdete s diagnózou a receptem na léky, druhá půlka léčby je na vás. Vedle užívání léků je důležité nošení kompresních punčoch nebo podkolenek a celá řada doporučení, která vám pomohou podpořit zdraví a kondici svých žil, například cviky žilní gymnastiky zaměřené na nohy.